Konečně jedeme
Letos jsem svoji první výpravu musela odložit až na začátek Května
Konečně jsem se dočkala prvního prodlouženého víkendu a mohla s manželem vyrazit.
Výprava byla plánovaná od Čtvrtka do Neděle dle počasí a stavu vody.
Naše cesta směřovala na naši oblíbenou svazovou vodu v Západních Čechách.
Příjezd na místo
Když jsme přijeli a sešli na náš oblíbených flek vypadalo to nadějně.
Podél okraje bylo vidět jak se začínají třít Cejni a to by mělo kapry lákat.
Počasí je nádherné a tak začínám přemýšlet na co budu tentokrát chytat.
Jakmile otevřu tašku s boilies mám jasno.
Připravím si lákovou nástrahu a zapisuji příchod k vodě.
Rozhodla jsem se pro nahození za břehu a manžel mezi tím zaváží svoje pruty.
Čekání na záběr může začít a mi stavíme tábor.
Během dne žádný záběr nepřichází.
Celou noc nás budily kontakty ale pořádný záběr žádný.
Pokračujeme z vesela
Druhý den a noc jsme neztrácely naději.
Čekáme na záběr a věříme že dnes už to konečně přijde.
Večer si připravíme novou nástrahu a já opět nahazuji ze břehu.
Manžel se rozhoduje pro zavezení prutu a lehce zakrmit boilies.
Přece jen je ještě jaro a díky začínajícímu tření Cejnů je dostatečné množství
přirozené potravy.
První záběry
V noci se dočkáváme prvního záběru.
Na manželův prut přišel první záběr a hned krásná plynulá jízda.
Běží k prutu a začíná zdolávat
Hned nasedá na člun a začíná zdolávat.
Za dvacet minut je zpět a má krásného kapra o váze 12 kg
Neuběhne ani 10 minut a přichází záběr i mě.
Stejně plynulá jízda a já se rozhoduji zdolávat ze břehu.
Byl to krásný šupináč s váhou 11,2 kg.
Oba znovu nahazujeme a věříme v další záběry.
V noci už nic nepřichází a mi usínáme s krásným pocitem dvojitého záběru.
Další den u vody
V sobotu ráno se rozhoduji že nástrahu nechám prozatím na svém místě.
Manžel se rozhodl pro změnu a nahazuje jen 2 metry od břehu.
Netrvá to dlouho a přichází další záběr.
Manžel nasedá na člun a opět probíhá zdolávání na vodě.
Tentokrát se ryba nevzdá tak rychle a z vody jí dostává až po třičtvrtě hodině.
Byl to další krásný šupináč s váhou 13 kg.
Nahazuje zpět jen 2 metry od břehu.
Nakonec se rozhoduji, že také přehodím asi 5 metrů od břehu.
Voda je rozvlněná pod vlivem větru a tak není vidět pohyb ryb.
Nevíme co čekat ale věříme, že dnes ještě něco přijde.
Tohle jsem ale nečekala
Hodinu po přehození slyším jak na můj prut přišel záběr.
Byla to pomalá klidná jízda a já začínám zdolávat.
Celou dobu vidím na povrchu vody jak horní ploutev proráží hladinu vody.
Říkám si že to bude nějaký malý kousek protože je zdolávání snadné.
Dva metry od břehu se ale konečně ukazuje.
Když vidím to krásné šupinaté tělo jsem nadšená.
Musím být ale stále ve střehu jelikož jeho cesta směřuje rovnou k potopenému stromu.
Obdivuji jak ryba ví kam má plavat aby vám unikla.
Boj je těžký ale já se nevzdávám.
Když se ryba přiblíží ke břehu a manžel ji podebírá moje oči se rozzáří.
Nádherný šupináč s odhadovanou váhou 15 kg.
Po přendání do podložky se můj názor ale změnil.
Začínám tušit že jsem chytla toho legendárního kapra.
Na délku zaplnil celou podložku a já nevím jestli se mám smát nebo brečet.
Očekávání je obrovské a manžel je mi skvělým pomocníkem.
Vkládá kapra v saku do vody a jde připravit foťák.
Legenda se stává pravdou
Když kapra zavěsíme na váhu víme že jsem chytla legendu.
Můj kapr váží krásných 20 kg.
Jsem nadšená a zvědavá jestli kapra na fotku vůbec uzvednu.
Jdu do toho se vší parádou a je to úžasný zážitek.
Tohle je moje životní ryba a opravdu je to dokonalost sama.
Pár fotek stačí a teď sním rychle zpět do vody.
Doufám, že další podobný záběr čeká i manžela.
Změna počasí
Na obloze se objevují mraky a začíná se ochlazovat.
To není dobré znamení a začínáme mít tušení že to byl poslední záběr.
Rozhodně se ale nevzdáváme a večer naposledy nahazujeme a čekáme.
Počasí je ale proti nám.
Za celou noc se ozvalo jen pár kontaktů ale jízda žádná.
Ráno vyndaváme pruty a zakončujeme úspěšnou výpravu.
Čtyři dny a čtyři záběry.
Krásní tři šupináči nad 10 kg a jeden 20 kg.
.JPG)
